Mukařovsko a památky

Mohlo by se zdát, že na území našich obcí mnoho památek nemáme.

Tou nejviditelnější je samozřejmě kostel v Mukařově, který je krásnou ukázkou kamenické práce z místní žuly a je dostatečně známý.

Památkou v dá se říct evropském kontextu je Charitní domov v souvislosti s nuceným pobytem kardinála Josefa Berana, který připomíná pamětní deska na budově i informační tabule. Další jsou součástí naučné stezky Mukařov-Žernovka, i speciální stezky "Po stopách kameníků", propojující s kamenickou tradicí spjatá místa v naší i okolních obcích, která je svým obsahem poměrně unikátní a můžeme na ní být právem hrdí.

Samotný Mukařov má v posledním období dva významné momenty, týkající se památek. Obnovení votivního kříže u bývalé křižovatky - dnes kruhový objezd - a zejména odhalení pamětní desky příslušníkovi RAF majoru Karlu Vojtíškovi na domě čp. 23 za účasti jeho dětí a dalších pamětníků. Tomu byla věnována pozornost i ve sdělovacích prostředcích.

Je potěšitelné, že se vrací život do tzv. "Tyršova domu", který jeho noví majitelé začali rozsáhle rekonstruovat. Možná by stálo za úvahu umístění desky s připomínkou pobytu tohoto buditele v naší obci na nové místo tak, aby byla veřejnosti i pozornosti lépe přístupná.

Pomníček padlým v areálu školy je podle mě umístěn nelogicky. Není již místem "pionýrských čestných stráží", a myslím, že jeho zakomponování do nové koncepce prostoru nového náměstíčka by bylo vhodnější. Zejména, když mu bylo navráceno jeho původní věnování.

Tak trochu žertovnou "památkářskou kauzou" je přemístění masivního žulového kilometrovníku 13, který zůstal vinou tehdejšího stavebního dozoru uprostřed chodníku naproti škole. Nejenže vzbuzoval veselí, ale vážně ohrožoval provoz na chodníku. Naštěstí se jej podařilo pracovníkům technických služeb obce vyjmout a přemístit. Tak zůstala tato zajímavá kamenická památka zachována de facto na svém původním místě. Pro někoho možná malichernost, ale i to je vizitkou péče o svědky minulosti.

Těmi jsou svým způsobem i mytičtí zakladatelé našich obcí - rytíři Mukar a Srba, kteří podle pověsti dostali svá léna odměnou za služby králi Vladislavovi I., a tuto událost připomíná dřevěné sousoší v parku před obecním úřadem.

V Srbíně máme památky vlastně jen dvě - skromný pomník padlým v první světové válce, jehož umístění je tradiční a úprava okolí také. Zvonička na návsi je v dobrém stavu a je doplněna plechovou atrapou zvonu. Materiál je kuriózně pískovec, oproti jinde použité místní žule, a proto je potřeba čas od času prohlédnout stav z hlediska působení povětrnostních vlivů. Věřím, že úprava okolí zvoničky a vlastně i návsi bude zahrnuta do projektu budování kulturního centra v budoucnosti. Je to vlastně v sekci revitalizace center obcí.

Žernovka je na památky poněkud bohatější. Hned zkraje vévodí tentokrát velký pomník padlým v první světové válce, který byl také před nedávnem opraven za přispění sponzorky, a je další ukázkou pěkné kamenické práce v místní žule. Okolí pomníku by zasloužilo nově upravit zejména když se k němu přiblížila moderní výstavba která s ním zajímavě kontrastuje.

Úprava okolí probíhá i opodál u právě se navrátivšího kříže na rozcestí, který byl stejně jako další dva kříže v Mukařově (u kostela a na hřbitově) v nedávné době restaurován. U toho žernovského přibyla lavička a finální terénní úprava bez trávníku a s výsadbou které vyhovuje exponovaná lokalita.

Kousek dále do obce stojí jedna z "novodobých památek" - dřevěná socha rytíře, přátelsky označovaného jako "Praotec Žernov", s mlýnským kamenem evokujícím název obce. Sem k nohám sochy by měl přijít velký pamětní kámen z místní žuly s názvem obce a letopočtem 1407, kam se datuje první písemná zmínka, a který by zároveň mohl sloužit k posezení jako přivítání při vstupu do obce. Kolem potom vhodná výsadba a prostý trávník.

V blízkosti stojí budova hasičárny, která do generální opravy měla ve štítě letopočet. Nyní bude potřeba ho vrátit na původní místo, protože i takové "malé památky" tvoří ducha místa.

V centru Žernovky stojí kamenná zvonička s velmi neobvyklým votivním nápisem a vročením. Je též po opravě a je opatřena funkční replikou zvonu. Po vzoru nedalekých Louňovic bychom ji rádi zprovoznili, ovšem náklady na zařízení na automatické zvonění jsou vysoké (jedná se atypickou, zakázkovou práci) a řešením by asi byl sponzor nebo sbírka, či možná využití nějaké dotace. Podobně by se dala oživit i zvonička v Srbíně, kde by se ovšem musel pořídit i litý zvon.

Jinak i okolí žernovské zvoničky je víceméně polotovarem, a dokončení bude dobré řešit v rámci celkové koncepce úpravy centra obce. Do té bude samozřejmě zahrnut i pomník opata Arnošta Vykoukala. Tento pomníček svým významem přesahuje region a je velmi vkusným počátkem úprav tohoto prostoru, které jsou už velmi žádoucí.

Nemáme sice památky formátu Hradešína, případně Tismic (když připomenu jen ty nejvýznamnější v okolí), ale máme jich víc, různorodějších, včetně moderních, dotvářejících prostor, ve kterém žijeme. Je dobře, že se o ně pečuje a věnuje se jim pozornost. Za to díky i našemu obecnímu Turistickému informačnímu centru, které si vede velmi dobře.

František Polesný, zahradník a člen Výboru pro životní prostředí